Babiš opravdu řídí stát jako firmu – svou firmu

Když jsem poprvé slyšel, že Babišovo ministerstvo hodlá utratit desítky milionů za propagační kampaň k elektronické evidenci tržeb, nadzvedlo mě to ze židle. Cože, to snad nemyslí vážně?! - Říkal jsem si. Vyhazovat státní peníze na propagaci vládní politiky, to tu snad ještě nebylo … Reklamu by si snad každá strana mohla hradit ze svého, peněz za volby dostávají poměrně dost. Poté vyšlo několik informací z vlády, že kampaň bude sloužit především k vysvětlování podnikatelům co a jak EET obnáší. No dobře, sice jsem pořád měl podezřívavě zvednuté obočí, ale dobře zvládnutá informační kampaň k EET by snad mohla být prospěšná (Nikoliv EET samotná, ale když už máte vyrážku, je dobré mít alespoň mast proti svědění.) Na druhou stranu jsem se pořád nemohl ubránit nepříjemnému pocitu, že v režii soudruha Babiše vše opět nakonec dopadne úplně jinak. A taky že jo – první klip na propagaci EET už je venku a člověk má pocit, že se se dívá na předvolební spot hnutí ANO do krajských voleb – EET přinese do rozpočtu 18 miliard, bude na platy sestřiček, lékařů, na nové školky a pomůcky pro děti, a ještě zbude na přidání pro důchodce. Po nějakým informacích pro podnikatele ani stopy. Spot, který dle informací deníku Echo 24 vysílala Česká televize během přenosu z tenisového turnaje French open, levné to tedy, řečeno slovy klasika, asi nebylo. 

Možná, že kdyby vláda nevyhazovala peníze za podobné nesmysly jako tento, pak by skutečně měla peníze na přidání učitelům a lékařům a nemusela by přitom dělat mnohadesetimiliardové schodky v době rekordního ekonomického růstu. Co vy na to, pane premiére Sobotko? Jak dlouho ještě necháte Babiše řádit za to, že přivírá oči nad socialistickými dárky pro vaše voliče? Takže Andrej si tady zaplatil efektivní PR své politiky z eráru, co na to, že je dost bohatý, aby si podobné věci platil ze svého, proč by to dělal že? Stačí být dost drzý a postrádat základní etické normy politické slušnosti a dobrého vkusu (voličům se pak zase udělá nějaká masáž z keců o tom jak "všeci kradnú", len my tu makáme). Nepřipomíná vám to něco? Správně – Pohádka o Andrejovi a Čapím hnízdě. Pan Babiš skutečně řídí stát jako firmu – SVOU firmu. Firmu se kterou si vlastník může dělat co chce, utrácet za co chce a nemusí se ohlížet na takové podružnosti jako veřejný zájem. Vítejte v lepších časech, ANO už je lépe … 

Čapí hnízdo jako vrchol politického kýče a morální vyprázděnosti části české politiky

Návštěva Miloše Zemana na Čapím hnízdě je kýčem v plném významu toho slova: Kýčem morálním, lidským i politickým. Je to jednoduché jak facka: Andrej Babiš účelově schoval dceřinou firmu svého agrofertího gigantu za anonymní akcie, aby si mohl přilepšit z eráru evropských dotací, na které by jinak nedosáhl. Bohatý podnikatel, druhý nejbohatší Čech a miliardář, podlehl své hamižnosti, když si vzal něco na co neměl nárok a čehož hlavně neměl zapotřebí, protože je tak bohatý, že 50 milionů jsou pro něj drobné, a dopustil se přitom, účelového, klamavého a neetického a jednání. Dotační podvod jako vyšitý. Ne snad z hlediska trestně-právního, o tom rozhodnou momentálně činné orgány v trestním řízení, z hlediska etického určitě. Někteří jako Miroslav Kalousek tomu neříkají podvod, ale třeba „vychytralá lumpárna“, nicméně není třeba tady podléhat slovíčkaření. Podvod to je. Podvod jako etický pojem je stejně legitimní jako podvod trestně-právní pojem. Lidi kteří vychytrale obcházejí pravidla, uvádějí ostatní v omyl, aby si drze obstarali výhody na úkor ostatních, jsou běžně nazýváni podvodníky a neznamená to, že musejí být nutně stíháni policií nebo stát před soudem. Etická rovina posuzování lidského konání existuje v lidské společnosti již velmi dlouho, dokonce by se dalo možná říct, že existovala mnohem dřív než ta trestně-právní. Také je nutno dodat, že jedinec i společnost kteří tuto rovinu postrádají jsou většinou považováni za sociálně patologické. A za další nutno dodat, že na politiky se v politicky kulturní společnosti uplatňují poměrně přísnější etická měřítka než na běžné občany. Zvláště na ty, kteří jako Andrej Babiš křičí, že všichni politici jsou zloději a on přichází proto, aby s nimi zatočil.  A teď přicházejí politici – nejdříve ti z ANO, potom z ČSSD a nyní i prezident Miloš Zeman, kteří se nás snaží přesvědčit, že ta etická rovina vůbec neexistuje. Miloš Zeman dnes během návštěvy Čapího hnízda prohlásil, že politici by neměli suplovat vyšetřovatele a soudy a něco podobného před ním prohlásili i ostatní výše jmenovaní. Ano neměli. Politici by neměli suplovat policii ani soudy, ale zároveň se nemohou vyhnout morální odpovědnosti při pojmenování činů a jevů u kterých i malé dítě vidí, že tady je něco v nepořádku. Buď mají říct, že jim dané jednání přijde v pořádku, pak ať si každý volič udělá obrázek o tom jaké hodnoty daný politik vyznává a jestli rezonují s těmi jeho. Anebo mu v pořádku nepřijde, a pak by měl mít dostatek odvahy to říct a přijmout důsledky které z toho plynou. Tvářit se, že etická rovina problému neexistuje ať už z důvodů neschopnosti přiznání vlastních chyb nebo proto, že to je výhodné z hlediska momentálního politického spojenectví, je zbabělost, alibismus a navíc vypadá směšně. Zástupy Faltýnků, Vondráčků, Sobotků a Zemanů kteří neustále toporně v televizi opakují, že musíme počkat na závěry vyšetřování policie a OLAFu, působí občas až tragikomicky.

Druhý aspekt kýče se nazývá konzistence názorů neboli jak se lidově říká: „Dvojí metr“. Připusťme na chvíli, že by problematičnost bagatelizace problému kterou jsem právě popsal neexistovala nebo bychom jí na chvíli ignorovali. Přistupme na chvíli na tyto pravidla hry – dobře, nejsme vyšetřovatelé ani soudci, nemáme co koho odsuzovat a musíme počkat na výsledky vyšetřování příslušných úřadů. Že tenhle postoj skřípe nám dojde záhy, když si vzpomeneme na Andreje Babiše a jeho protikorupční džihád, když  vykřikoval, že Miroslav Kalousek je největší zloděj a tunelář který tady nakradl miliardy, u čehož vypadal spíše jako člověk trpící hysterickou poruchou osobnosti než jako parlamentní politik. Nebo si vzpomeňme na Jaroslava Faltýnka jak v televizi mával brožurkou s nadpisem Miroslav Kalousek od NFPK a poněkud přitrouble se u toho usmíval. Že nebyl Kalousek nikdy souzen, nebyl dokonce ani za nic stíhán, nebyl dokonce ani vyšetřován (kvůli čemuž dokonce vyhrál sázku). Kde byl postoj „My politici nejsme vyšetřovatelé ani soudci tehdy“? Že je to pokrytectví a dvojí metr? To tedy je. Pokrytectví obrovské, nevkusné a neskutečně drzé. A Miloš Zeman, který s dětmi křtí na Čapím hnízdě klokany, tu před 20 lety vykřikoval, že jestli bude premiérem, tak dostane do tepláků 150 000 tunelářů a zlodějů. Tehdy byl žalobcem, vyšetřovatelem, soudcem i žalářníkem.

Miloš Zeman samozřejmě tohle všechno moc dobře ví, můžeme o něm říkat spoustu věcí co je a co není, ale co rozhodně není je hlupák. Na otázku proč tuhle celou exhibici dělá, lze odpovědět prostě proto, že to je Miloš Zeman. Žádné další vysvětlení není třeba. Slova jako provokace, výsměch a bohorovné pohrdání pravidly byly v souvislosti s jeho osobou opakovány tak často, že znějí skoro jako klišé.

Jeden pragmatický důvod, proč se tohle všechno děje člověka asi přeci jen napadne – Babiš se Zemanem si zkoušejí jak na jejich již poměrně dlouho tušené a předpovídané politické spojenectví budou reagovat jejich voliči a do jaké míry jsou jejich voličské skupiny koherentní. ANO, které poslední dobou loví voliče kde se dá (levné pivo), ale zároveň by si rádo udrželo i městské liberály s vyšším vzděláním které částečně přetáhlo ODS a TOP09, testuje jak pružně se dá natáhnout voličská podpora a do jak širokého postoje se lze rozkročit. Pokud to nevyjde a ukáže se, že voliči zase úplně vše neskousnou, dokonce ani ti čeští ne, a spojení se ukáže jako nevýhodné, je stále dost času z něj do příštích parlamentních i prezidentských voleb vycouvat.

Tedy když to shrneme - v situaci kdy je zřejmé, že se Andrej Babiš dopustil podvodu s 50 miliony v etické rovině, když to jestli se ho dopustil i rovině trestně právní vyšetřuje Policie ČR a Evropský úřad proti podvodům OLAF, v této situaci přijede na Čapí hnízdo prezident který za asistence navezených dětí z klokánků kteří nemají ještě dost rozumu aby si uvědomili, že se stali politickým komparsem v cynickém divadle politickým marketérů, Miloš Zeman pokřtí klokana sloním jménem Bimbo a Andrej Babiš vytáhne šek na milion korun - tímto aktem dostoupil politický kýč jménem Čapí hnízdo svého vrcholu ke kterému se už jen těžko hledá komentář – protože některé věci nehovoří samy za sebe – ony křičí. Nejlépe to asi vystihl Jindřich Šídlo včera v pořadu Události, komentáře, když prohlásil, že tohle je jeden z nejcyničtějších triků politického marketingu který za dlouhou dobu  kdy komentuje českou politiku, zažil. Těžko říct, jak na tuhle těžkotonážní frašku zareagují čeští voliči, chovám ale malou naději, že tohle bude snad už moc i na ně. Závěrem dodávám, že jako fanoušek Tondy Blaníka jsem přesto rád, že si Andrej Babiš bere alespoň částečně k srdci jeho rady.

O čínské návštěvě, policii, servilitě, dvojím metru a pachuti v ústech ... jo a taky trochu o Krtečkovi ...

Návštěva čínského prezidenta zanechává nepříjemnou pachuť a to nejen díky tomu že jsme byli v médiích ve zvýšené míře vystaveni servilním projevům prezidenta Zemana u nichž je navíc zřejmé že jejich autor je zamilován do svého verbálního projevu. Některé televizní záběry na nichž policie odvádí české aktivisty s tibetskými vlajkami zatímco bizarní bojůvky Číňanů s vlajkami kteří napadají české občany nechávají být, nadzvedly ze židle i zkušeného pozorovatele tuzemských reálií kterého jen tak něco nerozhodí. Navozují pocit cizince ve vlastní zemi, občana druhé kategorie a nepříjemné vzpomínky kdy si uniformovaní příslušníci jiné východní nedemokratické velmoci mohli v této zemi dělat víceméně co chtějí. Jistě, že se jedná o ohraničené incidenty, nicméně ta nepříjemná pachuť zůstává.

 

Nepříjemný pocit ještě sílí, když člověk čte o podivně selektivních represivních opatřeních české policie proti tibetským vlajkám v okolí čínského prezidenta,

o tom jak magistrát v čele s primátorkou Krnáčovou vystavuje velkorysé bianko-šeky české policii v podobě povolení uzavřít libovolný prostor dle vlastní úvahy ačkoliv v podobných případech bývá zvykem povolovat pouze uzavírky dané taxativním výčtem míst a v neposlední řadě podivné praktiky kdy si magistrát bere zpět reklamní plochy které předtím pronajal soukromému subjektu aby si jiný soukromý subjekt mohl vyvěsit čínské vlaječky jejichž vyvěšování by mělo být výhradně v režii státu. Primátorka Krnáčová je zřejmě ideální kádr nových zemanovsko-babišovských pořádků - poslušná, úslužná, bez přílišného vlastního názoru a ohebná a poddajná. ANO, bude líp. Velkorysá vstřícnost magistrátu vůči policii má ještě jeden důsledek, že na Hradčanské náměstí nebyla v úterý vpuštěna ohlášená demonstrace která splnila všechny zákonné náležitostí s vysvětlením, že je prostor uzavřen z bezpečnostních důvodů. Nemohli na to být organizátoři dopředu upozorněni aby si včas sehnali jiné místo? Mohli, kdyby právě policie nedostala volnou ruku uzavřít v podstatě libovolné místo v Praze a dopředu byl veřejně známý seznam míst která budou uzavřena. Děkujeme, paní primátorko. Člověk si láme hlavu, jestli jde jen o nešťastnou souhru náhod v mělké české demokracii nebo se již jedná o ono příslovečné spiknutí kokotů. Pokud ANO, je alespoň jasné kdo stojí v jeho čele, není ovšem jasné jak daleko sahá. Vše se vyjasní v nejbližších dnech. Na podivné chování české policie v ulicích a dvojím metru vůči protestujícím Čechům o němž vtipně napsal komentátor Hospodářských novin Jan Kubita, že budí dojem že si Zeman vyměnil s čínským prezidentem i policii a skupinkám agresivních Číňanů u nichž sílí podezření, že nešlo tak docela o spontánní projev vlasteneckých soudruhů, ale vše pečlivě organizovala čínská ambasáda či dokonce rozvědka, zareagovala důrazněji pouze opozice. Díky Miroslave Kalousku, Markéto Adamová, Jiří Pospíšile a Petře Fialo. Z vládní ČSSD se ozval Jiří Dienstbier, díky Bohu alespoň za to, ale že by se ČSSD přetrhla třeba ústy pana premiéra, to asi nikdo ani nečekal a že by se někdo z vlády ohradil vůči chování samotných Číňanů na to můžeme rovnou zapomenout. Na svých sociálních profilech má ČSSD příliš práce s vystavováním fotek z pompézní večeře s čínským prezidentem. Nechci nikomu závidět, ale zase ta pachuť v ústech. Od ministra vnitra Chovance jsme slyšeli, že vše snad vyšetří GIBS ale i tak už předem konstatuje, že policie celou situaci zvládla na výbornou, což je u něj ale i tak více, než na co jsme v podobných situacích zvyklí. Při přemýšlení odkud kam vede která nitka v této souvislosti vytane na mysli povolební schůzka v Lánech která se nikdy neudála a na které nebyli pánové Chovanec, Tejc, Hašek, Škromach a Zimola a na které se výše zmínění pánové dohadovali s prezidentem jak odstranit předsedu Sobotku. Asi tušíme, jak to nakonec celé s GIBSem, policií a Chovancem dopadne. Nepřetrhli se ani Lidovci kterým se dnes asi nechtěl hrát další díl sitcomu "My ve vládě s ČSSD a ANO být nechceme jde nám víc než o čirý mocenský pragmatismus a momentální politický prospěch". ANO má v této době starosti s permanentním uveřejňováním výsledků předvolebních průzkumů na svém facebooku, což snad alespoň částečně přehluší aféru Čapí hnízdo a časem ukáže, že to je stejně každému jedno, alespoň co se výsledků předvolebních průzkumů týká. Výsledný umělecký dojem za ANO zachraňuje snad jedině poslanec Telička na svém twitteru. 

Epilog, aneb jak by to bylo v pohádce a co se určitě nestane:

1) Podivné chování policie bude vyšetřeno, viníci nalezeni a potrestáni

2) Ministr Chovanec se jménem svého rezortu omluví za ponížení důstojnosti obyvatel české republiky

3) Zrovna v okamžiku kdy se vláda chystá podat diplomatickou nótu čínské ambasádě protože důstojnost vlastního národa je pro ni důležitější než pár čínských miliard které podle všeho stejně jenom prospějí několika finančním skupinám a nová pracovní místa nevytvoří, protože je odvážná a netrpí servilitou vůči nikomu, se čínské velvyslanectví samo omluví za nepřijatelné chování svých lidí v ulicích Prahy a vyjádří lítost. Jako kompenzaci nabídne stravenky zdarma do čínských restaurací na příští měsíc a panáka švestkového vína pro každého Čecha kterého Číňané tloukli tyčemi od vlajek a kopali do něj.

4) Jiří Ovčáček vyjádří lítost

- po napsání bodu číslo 4 již autor tohoto blogu klade sám sobě otázku co si dal do toho kafe ... 

Pohádka o Krtečkovi bude příště, dobrou noc, děti ...

Babiš, Čapí hnízdo, EET, dvojí metr a hromada trapnosti

Zdá se, že Andrej Babiš s kauzou Čapího hnízda opravdu neprožívá příjemné chvilky. Doposud se mu dařilo odrážet všechny útoky a kritiku svých oponentů ohledně střetu zájmů víceméně úspěšně a když už šlo trochu do tuhého, např. v případě nedávného pozměňovacího návrhu opozice k zákonu o veřejných zakázkách, který by poněkud zkomplikoval Babišovým firmám účast na státních zakázkách, na pomoc nakonec ochotně přispěchal koaliční partner ČSSD. 
Přestože Babiš i ANO prožívají v této kauze krušné chvilky, nelze se ubránit pocitu, že chování jejích protagonistů je prostě trapné. Trapné je Babišovo vykrucování, že mu farma patří-nepatří, resp. patří-nepatří do nějaké firmy v jeho holdingu, trapné je vystupování většiny žehličů Babišových průšvihů kde nepřekvapivě dominují tři největší esa - poslanec Faltýnek který za nejlepší vysvětlení celé kauzy veřejnosti považuje mávání bonz-složkou s nápisem Miroslav Kalousek a nervózním pokřikováním, že výše jmenovaný zadlužil tuto zemi v časech pomalu nejhorší světové ekonomické krize od dob velké hospodářské deprese ve 30. letech, na druhém místě poslanec Martin Komárek který za dostatečné vysvětlení považuje prostě to, že předseda řekl, že mu v době kdy čerpalo dotace Čapí hnízdo prostě nepatřilo, a na čestném třetím místě se umístil poslanec Radek Vondráček se sloganem, že pan předseda si občas protiřečí a je třeba ho tak brát, protože on je prostě takový. Poslední dvě vyjádření můžeme zhlédnout v posledním vydání pořadu 168 hodin.Trapné je i Babišovo vystupování v několika uplynulých dnech kdy se snaží kauzu bagatelizovat tím, že se odehrála před mnoha lety a před jeho vstupem do politiky. Námitka, že to, jestli se kauza odehrála před Babišovým vstupem do politiky nebo po ní je přeci naprosto irelevantní a že člověk který na jedné straně křičí, že "všeci kradnú" a na druhé straně má sám máslo na hlavě s tím, že si účelovým obcházením pravidel přilepšuje z eráru, je tak banální a samozřejmá, že jí pro většinu lidí není nutné vyslovovat. Ne však pro pana ministra financí. Babišovo vystoupení v Senátu minulou středu kdy se zde schvalovala jeho vlajková loď - zákon o elektronické evidenci tržeb bylo v tomto řetězu trapnosti už jen pomyslnou třešničkou na dortu. Tehdy na námitku, zda by se EET nemohla odpustit těm nejmenším kterým způsobí největší problémy, tedy hlavně stánkařům, odpověděl Babiš, že toto nelze, protože, cituji: "Případná výjimka z EET pro malé podnikatele by se okamžitě stala útočištěm těch, kteří se za malé pouze vydávají v účetních výkazech a daňovém přiznání."

No dobře, řekne si člověk na jednu stranu, bez ohledu na obsah, lze si tento argument představit i v případě, že by ministrem byl někdo jiný než Babiš, a v podstatě u kohokoliv kdo hájí daný zákon, na druhou stranu nelze oddělovat korunu stromu od jeho kořenů a v případě Andreje Babiše a jeho kauzy Čapí hnízdo prostě soudný člověk musí propuknout v salvu burácejícího smíchu. O tom, jak se velký podnikatel vydává za menšího pan Babiš, druhý nejbohatší člověk v republice, miliardář, který předstírá, že je malá firmička, aby si přilepšil na svojí víkendovou daču z dotačních fondů určené pro menší podnikatele na které by neměl mít nárok, vůbec nic neví, že? Tohle je sice poněkud prvoplánový sarkasmus, nicméně tomu, aby mi minulou středu opakovaně vytanul na mysli, jsem se nedokázal ubránit. Zdali budeme v budoucnu v kauze Čapího hnízda svědky ještě větší trapnosti lze obtížně odhadnout, pro mě osobně je každopádně tohle jejím dosavadním vrcholem.

Martin Stropnický - obyčejná fraška nebo divadlo s hlubším významem?

Ministr Stropnický nám dnes sdělil, že nevidí důvod pro odvolání šéfa vojenského zpravodajství Jana Berouna. Člověka, jehož rozvědka zpackala kauzu Fajád (kdy ČR padla do léčky libanonské rozvědky a mezinárodně hledaného teroristu byla nucena nakonec potupně vyměnit za několik českých rukojmích) tak dokonale, že je svým spojencům na obtíž a svým nepřátelům pro smích. Vojenská rozvědka se dosti amatérským způsobem nechala nalákat do léčky advokátem zadrženého Fajáda Švarcem, mužem s pochybnou minulostí, kterého si vojenští zpravodajci ani neproklepli a který se od počátku choval tak okatě, že by fakt, že tady něco nehraje muselo trknout i chytřejší dítě. Dále pochybila v tom, že do akce vyslala nezkušeného analytika z kanceláře a nekoordinovala svou činnost s civilní rozvědkou a českou diplomacií od nichž by musela mít informace, že v Libanou se nějaká akce na záchranu Fajáda připravuje.

Roli a selhání vojenské rozvědky dobře shrnuje Jaroslav Spurný ve svém článku "Ať to někdo odskáče" :

Asi nemá cenu znovu opakovat, že v zemích na sever od Balkánu a na Západ od Česka se za podobná selhání odvolává a odstupuje.
Že politici, vysocí úředníci nebo třeba i ředitelé škol a v podstatě kde kdo v této zemi nedokáží uznat vlastní chybu a svá selhání bagatelizují trapným nepřesvědčivým mumláním a floskulemi korunovanými sebestředným výkřikem "Neodstoupím!", s stejně jednají i ve vztahu k selháním svých podřízených, a v případě že jsou ještě obviněni nebo odsouzeni za hospodářské delikty, přidají se ještě pohádky o politickým spiknutích jejich konkurentů (Rath, Vitásková). Těžko říct, jestli je tohle produktem všeobecného morálního marasmu v České republice nebo jeho spolupříčinou možná tak trochu obojí. Proto se nelze divit, že tuto stokrát ohranou nepříliš zdařilou frašku hraje nyní i herec-ministr Stropnický.

V jeho případě má krom výšepopsané obecné české mentální poruchy "Za nic nemůžu, za nic nenesu odpovědnost a neodstoupím" zřejmě několik specifických příčin:

1) Politická rivalita, kdy civilní a vojenská rozvědka místo aby byly řízeny příslušnými parlamentními výbory jak je v mnoha zemích obvyklé, se stávají nástrojem politického boje mezi jednotlivými ministry a jejich stranami. Ti se potom snaží urvat co největší pravomoci "svých" tajných služeb a samozřejmě se sami manévrují do pozic kdy jsou nuceni popírat jejich selhání - viz též Spurný, výše.

2) Čím dál nepřesvědčivější póza hnutí ANO "My jsme ti profíci co řídí stát jako firmu, nekradnú a makají" která se pod tíhou přibývajících selhání a skandálů, nejnověji třeba kauza Čapí hnízdo ministra Babiše, postupně hroutí. O to zuřivější je zřejmě snaha jejich protagonistů v ní vytrvat. Přiznání, že politici ANO jsou také jen obyčejní lidé, kteří dělají obyčejné chyby, by zřejmě vedlo ke zhroucení a splasknutí celé bubliny.

3) Přiznání chyby a odvolání šéfa vojenské rozvědky by zřejmě přivedlo pozornost zpět i k samotnému ministrovi Stropnickému a jeho naprosto neuvěřitelnému zkratu kdy blbě prokecl, že vláda skutečně vyměnila unesené Čechy za Fajáda, což je věc, kterou tak nějak všichni tuší, přesto se o tom v normálních zemích nemluví. Z dobře známých důvodů. Řečeno slovy Tondy Blaníka : "Ale to já vim, ty vole, že všechny vlády vyjednávaj s teroristama, ale vaše vláda je jediná která to troubí do světa a ještě jí to ani neladí dohromady" ... V reakci na tenhle úlet se zase herec Stropnický rozhodl hrát idiota, když prohlásil: "Měl jsem na výběr mezi tím říct pravdu a flagrantně lhát ... " Věta: "Bez komentáře" která se v podobných situacích používá mu zřejmě vypadla z textu. Zajímavé, že politikům ANO jindy mlžení a uhýbání jde docela dobře a přestože jsou nováčky v politice, tohle politické umění zvládli na úroveň první ligy. Je paradoxní, že v jedné z mála situací kdy to je legitimní to politikovi ANO najednou nejde.
Stropnický který již jednou čelil kvůli této blamáži tlaku a výzvám k odstoupení od koaličních partnerů by se znovu ocitl v centru pozornosti což by ani jeho šéfa Babiše který ví, že jeho ANO má nejvíc problémových ministrů (Stropnický, Pelikán, Ťok) jistě nepotěšilo.

Martin Stropnický je možná dobrý herec, ale tuhle politickou frašku hraje mizerně a nepřesvědčivě.

Předjarní politický zápisník

Tak Andrejovo Čapí hnízdo vyšetřuje Policie ČR a teď už i bruselský OLAF. No to je smůla, Andreji, zrovna před krajskými volbami.

V souvislosti s panem Babišem a jeho protikorupčním džihádu už mě asi nebaví omílat teze o pokrytectví, kokotech a dvojím metru, které začínají znít jako moralizující fráze. Babiš sice na výtky opozice, novinářů i veřejnosti nad faktem, že farma která do té doby patřila Agrofertu který by na padesátimilionovou evropskou dotaci určenou pro malé a střední podniky vzhledem ke své velikosti neměl nárok, těsně před přidělením dotace náhle změnila majitele na držitele anonymních akcií a po uplynutí lhůty po přidělení dotace kdy podnik nesmí měnit majitele se potichu vrátila do lůna Agrofertu; nechápavě kroutí hlavou s tím, že opravdu nechápe co na tom komu přijde divného. A to ještě ani nedošlo na oblíbené nářky o podrazech, a o tom proč mu všichni házejí klacky pod nohy když on přeci chce jenom pracovat pro lidi. Nicméně umíte si představit co by Babiš dělal, kdyby role byly obráceně a majitelem Čapího hnízda byl třeba takový Miroslav Kalousek? Myslím, že není třeba k tomu cokoliv dodávat, jen zkuste zavřít oči a představit si to. Mě osobně ta představa pokaždé opravdu upřímně rozesměje ... :)

Tak je to zase tady - Jirka Ovčáček v nejlepší formě. Dobře, tak on a jeho šéf tady téměř celý rok šíří o legendě české žurnalistiky Ferdinandu Peroutkovi nestoudnou lež o tom, že propadl kouzlu nacismu. Projevy nad nimiž celá česká vzdělaná laická i odborná veřejnost jen nevěřícně kroutí hlavou včera trefně shrnul Petr Honzejk do glosy: "Existuje drzost. Existuje velká drzost. Existuje i neuvěřitelná drzost. No pak tu máme vystoupení Jiřího Ovčáčka." No a dnes, 2. března 2016 zde máme nepravomocný rozsudek že prezident a jeho mluvčí lhali, nebo jak se dnes politicky korektně říká nemluvili pravdu.

Normální chlap by to asi využil k jisté sebereflexi a řek, no tak dobře, soudruzi, připouštím, že jsem se mohl mýlit, ale tahle lidská zrůdička vychovaná v komunistických Haló novinách drze několikrát prohlásila že se nikdo z hradní žumpy omlouvat nebude, plus ještě několikrát zopakovala výšeuvedené lži. Vím, že slušní a kultivovaní lidé většinou nereagují na verbální projevy násilím, ale někdy je člověk už prostě tak bezmocný a zoufalý, že porušuje své vlastní zásady. Takže veřejně prohlašuji: Jiří Ovčáčku, ve vysoce nepravděpodobném případě, že bych vás někde potkal, vás kopnu do koulí.

No a trošku malého optimismu na závěr, v době, kdy, řečeno slovy klasika na mezinárodní i domácí scéně "Politická situace není nejrůžovější". Dnes jsem se dočetl, že OSN potrestala Severní koreu za nedávné hrátky s jadernými zápalkami nejpřísnějšími sankcemi za posledních 20 let. Srdce mi plesá radostí, že tahle organizace která má na starosti mimo jiné i udržování světového míru a ochranu lidských práv, a která když se někde ve světě nějaká skupina kokotů rozhodne, že začne masově vraždit a vyhlazovat skupinu lidí která nemá tu správnou etnickou nebo náboženskou příslušnost, několik měsíců planě tlachá zatímco její delegáti bydlí v drahých hotelech, až musí zasáhnout jiná organizace (Jugoslávie) nebo už prostě není koho zachraňovat (Rwanda) případně když jedna země napadne druhou tak nedělá vůbec nic, hlavně proto, že v její Radě bezpečnosti sedí dvě země s diktátorskými režimy které se těch přepadů cizích zemí samy dopouštějí, tak tahle organizace v případě, když se vyskytne malý vcelku bezvýznamný krypl jako severokorejský adolescentní diktátor Kim Čong-un, který tak nějak nakonec sere všechny, přeci jen zasáhne a trochu mu zatne tipec. Bez ohledu na to, jak jistě mnozí namítnou, že sankce režim, ve kterém sice polovina lidí nemá co jíst, ale má jadernou bombu, nejspíš nepoloží, zejména proto, že ho jeho Velký čínský bratr nenechá padnout. I tak jde o gesto které potěší. Nemusí pršet, stačí když kape ...